Jihočeský venkov, z.s.

Lhenice

Městys. Díky rozlehlým sadům a ovocnářské tradici v regionu se mu také přezdívá Zahrada Jižních Čech.

Lhenice (cca 1870 obyvatel, 559 m. n. m.) se poprvé připomínají r. 1283, kdy patřily Zlatokorunskému klášteru. Od husitských válek byly poddanskou vsí, která se stala součástí panství Tábor. V roce 1544 se dočkaly od českého krále Ferdinanda I. povýšení na městečko. O tři roky později zde táborská vláda končí a celý majetek se dostal do rukou Rožmberkům, později Švamberkům. Spolu s Libějovicemi připadly roku 1622 Eggenbergům a konečně od roku 1719 Schwarzenbergům. 

Základem půdorysu Lhenic je nevelké obdélné náměstí, přes které procházela cesta z Č. Krumlova do Netolic a jeho severní stranu tvoří kostel. Postupně se začalo městečko rozrůstat a před třicetiletou válkou čítalo na 70 domů. Při ní ale bylo zničeno takřka z celé třetiny. Od roku 1713 se dostavil opět růst a další rozvoj nastal ve 20. a 30. letech 20. století. Bohužel, stavební úpravy 5O. let dosavadní urbanistický vývoj deklasovaly a městečko přišlo o svou dosavadní malebnost. Památkový výraz si zachovaly jen jednotlivé domy, především okolo náměstí a podél cesty do Krumlova. Dominantou je kostel Sv. Jakuba, který má raně gotický původ. Zachována je spodní část věže z 1. třetiny 13. století, později byl goticky přestavěn. K další změně došlo v roce 1560 a v letech 1734 - 40. Byla prodloužena loď a zaklenut presbytář. V roce 1783 zvýšili stavebníci věž a roku 1904 prodloužili presbytář a zakončili jej půlkruhovou apsidou. Pod kostelem je zemanská tvrz, které se zde říká „Na zámku“. Na začátku tohoto století zde byla objevena jáma, kterou tehdy považovali za propadlé sklepy a údajně kolem roku 1920 zde byly nalezeny i jakési tesané kvádry. Sklepení prý vede pod celými Lhenicemi až na Hradce, nebo až na Grejnarov. Veškeré památky však byly v roce 1950 zničeny. Starší historická literatura se domnívá, že zde stálo Grejnarovo renesanční sídlo. Podle dnešních názorů však šlo o objekt daleko starší. Panský dům (čp. 156), vznikl v 16. století na vyvýšené terase severozápadně pod kostelem. Počátečním stavitelem byl zřejmě Martin Grejnar, vysoký rožmberský úředník, ale dále pokračoval Petr Vok. Později byla stavba přebudována a z 1. patra byl roku 1909 přenesen kazetový strop na zámek Hluboká nad Vltavou. V roce 2016 došlo k výrazné rekonstrukci náměstí.

 

   O původu znaku městečka - štěpu s jablky - existují různé pověsti. Jedna vypráví, že v Budějovicích vypukla morová epidemie a Lheničtí neohroženě zásobovali město ovocem. Proto dostali znak, kde je jabloň a budějovické hradby. Jiná pověst vypráví, že městečkem projížděl kdysi vzácný cizinec a místní lidé mu podali míšeňská jablka. Ať už je pravda jakákoliv, vypadá dnes znak takto: „Na modrém štítě je stříbrná hradební zeď s cimbuřím na obloučkovém podklenutí. Ve stínkách jsou střílny. Nad hradbou vyrůstá jabloňový štěp v přirozených barvách se žlutočervenými jablky“.

 

   Lhenice mají místní části: Vodice - vesnická památková rezervace. Třešňový Újezdec, Malé a Velké Chrášťany, Hrbov, Vadkov, Hoříkovice, Třebanice. Pod obcí Vodice se nachází část zrekonstruovaného úseku středověké Linecké stezky. U Třebanic najdete pozůstatky laténského hradiště Velký Hrádeček. Částí Lhenicka prochází naučná cyklostezka Historická krajina Netolicka.

Kontakty

WWW

Kategorie

zámky

Mobilní aplikace V Obraze

Aplikace vám přináší přehled aktualit z webů vybraných obcí, upozorní vás na nově vložené zprávy, dozvíte se včas o pořádaných akcích, můžete si prohlédnout fotografie nebo dokumenty vyvěšené na úřední desce vybrané obce.

Publicita

Partneři