Naučná stezka Třísov - Dívčí Kámen - Holubov

Železniční zastávka: Třísov - Holubov

Přírodní, historická a technická naučná stezka je dlouhá téměř 5 km, představuje řadu unikátních kulturních a přírodních památek.

Půldenní pěší výlet po Naučné stezce „Třísov - Dívčí kámen - Holubov“, je příjemná nenáročná procházka, po řadě unikátních kulturních a přírodních památkách evropského významu.

Na pouhých pěti kilometrech a čtrnácti zastaveních s informačními tabulemi představuje naučná stezka například, národní kulturní památku keltské oppidum „Abiluon“ u Třísova, přírodní zvláštnosti kaňonu Vltavy, soutok Vltavy s Křemžským potokem, mohutnou zříceninu rožmberského gotického hradu Dívčí Kámen, romantické údolí Křemžského potoka, přírodní rezervaci Holubovské hadce, bývalý Třísovský hamr a bývalou železářskou Adolfovskou huť. Výlet se dá naplánovat jako celodenní i s návštěvou hory Kleť.

Informace o trase

Začíná u vlakové zastávky v Třísově, kde je i parkoviště pro auta a končí na vlakové zastávce Holubov. Obě výchozí místa jsou dostupná autobusem. Trasa se dá zkrátit i jako okruh z Třísovského hamru pěšinou zpět na parkoviště v Třísově. Naučná stezka je dlouhá necelé 3 km a má 14 zastavení.

Zastavení a zajímavosti na trase

1. Úvodní informace - obec Třísov

Obec Třísov je zajímavá okrouhlým uspořádáním usedlostí s rybníčkem uprostřed návsi. První písemná zmínka je z roku 1389, kdy obec náležela hradu Dívčí Kámen. Od konce 15. století patřila k českokrumlovskému panství.

2.a Keltské oppidum Třísov      

Jednou z nejvýznamnějších lokalit jihočeského pravěku je keltkské oppidum Třísov. Keltové reprezentovaní na českém území kmenem Bójů, dosáhli v průběhu 2. století před Kristem vysoké společenské organizace, jejímž odrazem jsou opevněná sídliště předměstského typu - oppida.

2.b Památné a významné stromy Blanského lesa

Třísovská lípa, u které právě stojíme, byla zřejmě vysazena zároveň se stavbou kapličky r. 1777. Dnes dosahuje výšky 31 m a v prsní výšce měří v obvodu 7 m (což odpovídá průměru 2,2 m). V poslední době se kmen rozrostl až ke zdivu kapličky a v základech ji vyvrátil tak, že musela být přenesena opodál.

3. Západní linie opevnění oppida a vstupní brána     

Klíčový význam pro existenci oppida mělo opevnění. Díky konfiguraci terénu byla nejmohutnější fortifikační linie vybudována na západním okraji lokality, tedy v místě nejsnáze přístupném. Dnes se pozůstatky opevnění projevují jako dvě více či méně zachovalé linie valů, které vznikly postupným zánikem a rozvalením původní hradby.

4. Severní akropole, zástavba vnitřní plochy a život na oppidu

Severní akropole oppida byla zřejmě místem kultu. Archeologickým výzkumem zde byl odkryt půdorys osmiboké stavby dřevěné kůlové konstrukce, kterou lze s velkou pravděpodobností považovat za svatyni. V areálu oppida byla soustředěna řemeslná výroba. O běžném životě obyvatel lokality nejlépe vypovídají četné archeologické nálezy.

5. Architektura keltských oppid           

Nejstarší doklady o opevňování sídlišť na dnešním českém území sahají až do mladší doby kamenné. O skutečných hradištích lze hovořit od sklonku starší doby bronzové. Postavení keltských oppid z 2. - 1. století př. Kr. je zcela výjimečné, neboť je lze považovat za aglomerace předměstského typu. Tyto sídelní struktury je možno srovnávat až s raně středověkými hradišti.

6. Údolí Vltavy a Křemžského potoka

Údolí Vltavy je významným nadregionálním biokoridorem, kterým migrují četné rostlinné i živočišné druhy. Proto je zde jejich zastoupení hojnější než v okolní krajině. Na stráních porostlých dnes kulturním lesem se zachovaly zbytky přirozených společenstev, které odpovídají původní skladbě lesních porostů z dob před započetím intenzivního lesního hospodaření.

7. Údolí Vltavy a Křemžského potoka v historických souvislostech

Zvláštní význam tohoto místa si uvědomíme z přírodních a historických souvislostí. Řeka Vltava je severojižní osou celé české kotliny. Jejím historickým potvrzením je sled keltských hradišť už od Lince v Podunají, přes Šumavské hřebeny k Třísovu a dál na sever, až k mohutnému oppidu na Závisti poblíž Prahy.

8. Přírodní rezervace Dívčí Kámen      

Význam rezervace spočívá v ochraně reliktního boru s cennými společenstvy lišejníků. S ohledem na kulturně-historické souvislosti byla do chráněného území zahrnuta i zřícenina hradu Dívčí Kámen. V blízkosti rezervace se nacházejí pozoruhodná technická díla - elektrárna pod Dívčím kamenem a nedokončená Bazikova elektrárna.

9. Fauna a flora na Křemžském potoce 

Křemžský potok tvoří páteř stejnojmenné kotliny a je se svými přítoky přirozeným stanovištěm mnohých chráněných druhů živočichů i rostlin.

10. Hrad Dívčí Kámen   

Skalnaté návrší nad soutokem Vltavy a Křemžského potoka bylo osídleno od pravěku. Na přelomu starší a střední doby bronzové (okolo 1500 r. před Kristem) zde vzniklo významné hradiště, zřejmě důležitý strategický bod na komunikaci procházející podél Vltavy. V pol. 14. století zde založili Rožmberkové gotický hrad

11. Využití vodní síly na Křemžském potoce

Křemžský potok je 30 km dlouhý a má povodí o rozloze 126 km2. V průběhu staletí zde vzniklo na dvacet vodních děl; mlýnů, hamrů a později elektráren. Nejstarší z nich, Křemžský mlýn, je uváděn už v 15. století.

12. Přírodní rezervace Holubovské hadce       

Rezervace byla vyhlášena roku 1972 na rozloze 15,68 ha k ochraně typicky vyvinutého hadcového boru a charakteristické vegetace na navětralých výchozech hadců, které jako skalní lavice a stěny strmě spadají do údolí potoka.

13. Adolfovská železárna           

Železářskou huť založil roku 1841 významný jihočeský podnikatel Adalbert Lanna (18O5 - 1866), spolu s českobudějovickými měšťany F.L.Klavíkem a Janem Procháskou. Nazvána byla podle syna majitele panství, Adolfa Josefa ze Schwarzenbergu. Důvodem výstavby byla snaha vyrábět železné součásti a prvky pro rozmáha-jící se vodní a dopravní stavby ve vlastní režii a využít rozsáhlé dřevní bohatství okolních lesů.

14. Holubov         

Nad nádražím je z větší části dochovaná původní stará část Holubova s dostředným uspořádáním usedlostí na návsi, uzavřené rovnou frontou tří statků. První písemná zmínka o vsi je z r.1379, kdy byla poddanskou vesnicí českokrumlovského panství.

Vhodné pro školní výlety, kluby turistů i zájezdy seniorů.
Vstupné na hrad – dospělý 50 Kč, děti 30 Kč, studenti a senioři nad 65 let 40 Kč. Hrad je přístupný celoročně od svítání do soumraku. 

Průvodce stezkou a mapa zde.

Trasa na interaktivní mapě zde.

Naučná stezka - bývalý hamr

GPS: 48° 53′ 34.8″N  14° 19′ 28.906″E zobrazit v mapě

Kategorie

hrady