Žabovřesky

  Územím obce protéká Dehtářský potok. Místní části: Žabovřesky a Dehtáře. Za své jméno vděčí bezpochyby tomu, že se v okolí nalézá množství rybníků a mokřin s pestrým společenstvím vodní „havěti“, která se zvláště v letních podvečerech projevuje hlasitým kvákáním a vřískáním. První písemná zmínka o obou částech obce se vyskytuje ve smlouvě z roku 1334, v níž král Jan Lucemburský dává Petrovi z Rožmberka vsi Žabovřesky (Zabobrziek), Dehtáře (Dehtars) a Radošovice, coby vyrovnání za hrad Janovice nad Úhlavou. Archeologické nálezy zde ale potvrzují osídlení již v době bronzové.

  Na podlouhlé návsi se nachází řada zajímavých lidových statků, bývalá kovárna a zvonička, na které se pravidelně vyzvání klekání. Na okraji vsi pak stojí Žabovřeský mlýn, kde měl podle pověsti přenocovat u známého mlynáře Jan Žižka, když táhl se svým vojskem od hradu Poděhusy ke Zlaté Koruně.