Strýčice

   Strýčice (něm. Stritschitz) jsou poprvé písemně uváděny k r. 1292, kdy král Václav II. poskytl klášteru ve Vyšším Brodě náhradou za Němčice a další majetek mimo jiné právě vesnici Strýčice s kostelem. Kostel sv. Petra a Pavla původně románský z 13. století s typickým čapím hnízdem na věži, byl rozšířen v pozdní gotice. Další úpravy jsou barokní, dochoval se pozdně gotický zvon z roku 1585. Od roku 1958 je kostel zapsanou kulturní památkou. Strýčice byly centrem německého jazykového ostrůvku v jinak českém prostředí na Netolicku. Dodnes jsou na náhrobcích na místním hřbitůvku často jména německá, a to i z poměrně širokého okolí (Lipí, apod.). Kupříkladu před 1. světovou válkou bylo ze 74 obyvatel 72 Němců a 2 Češi.

   Technickou památkou je mlýn staršího založení č. p. 4, na okraji obce, na potoce ústícím asi po 1 km do rybníku Dehtář. Má dosud funkční mlýnské zařízení se čtyřmi válcovými stolicemi a vodní dílo. Místo vodního kola má sice již turbínu a místo kamenů už používal mlecí válce, ale vše je původní, ve stavu, jak se mlýn zastavil. Mlýn byl za posledního mlynáře Reitingera v provozu až do roku 1975.

   Zajímavostí v tak malé obci, je mohutná stavba školy. V obci sídlí základní škola prvního i druhého stupně se spádovostí pro široké okolí (24 vesnic). Takzvaná Václavská jubilejní škola, byla postavena za první republiky za podpory státu českou menšinou v ryze německém prostředí, aby nemuseli posílat děti do německých škol. V základní škole je zřízena historická expozice „Selské dovednosti“. Návštěvu je nutné předem domluvit u pana školníka. Více na stránkách Základní školy Strýčice.

V obci se křižují cyklotrasy č. 1090 a 1100.