Přísečná

Archeologický výzkum prováděný v letech 1990 a 1999 potvrdil existenci osídlení zdejšího území již v pravěku, a to v halštatsko – laténském období. První písemná zmínka o Přísečné pochází cca z roku 1400, kdy byla zmíněna jako součást rájovské rychty patřící do zlatokorunského panství. Osada jako taková zde ale existovala již před založením cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně v roce 1263. Přísečná patřila zlatokorunskému klášteru i po husitských válkách, kdy si většinu ostatního klášterního majetku ovládli Rožmberkové. Po zrušení zlatokorunského kláštera v roce 1785 se Přísečná stala součástí schwarzenberského panství Český Krumlov a samosprávnou obcí se stala až v roce 1848. Od roku 1980 je již obec samostatnou obcí v nezměněné podobě do současnosti.
   Obec Přísečná je typickou bývalou zemědělskou vesnicí, s řadou zemědělských usedlostí, které lemují náves, jejíž součástí je i park založený na přelomu 19. a 20. století. Památkou jsou zachovalé zbytky klášterního hospodářského dvora kláštera – čp. 1, jehož obytné místnosti z 18. století jsou zdobeny hospodářskými výjevy a později i rokokovými prvky.

Cca 200 obyvatel, 535 m n. m.   

Do katastru obce Přísečná patří i krásná příroda tvořená jehličnatými lesy, řekou Vltavou, která je lemována jednotlivými skalními stěnami, např. tzv. Sedm špicí, což je skupina rulových skal 1 km jihovýchodně od obce. Skály se vypínají nad levým břehem Vltavy v místě, kde řeka vytváří zaklesnutý meandr. Sedm Špicí představuje lezeckou oblast. Nejvíce lezeckých cest je na Sedmém špicu. Lezecké cesty vedou po lištách a oblinách, jsou osazeny kruhy a nýty, délka cest je od 10 do 30 metrů.

   Katastr obce protíná železnice z Českých Budějovic do Černého Kříže a známá cyklistická stezka, spojující krajské město České Budějovice se sousedním Rakouskem.