Pištín 

    V blízkém okolí jsou jedny z největších rybníků v regionu Bezdrev, Volešek, Knížecí a Pištínský. Jméno samo, podle starobylého psaní Pisezin, se zdá být odvozeno od písku (píscina). Tak se dodnes jmenuje i les u nedalekého statku Suchá. První písemné zmínky o obci jsou z roku 1261, kdy byl Pištín farní osadou. Dominantou ve středu obce je jednolodní kostel sv. Vavřince s 36 m vysokou věží. Kostel je původně pozdně románský, v první polovině 14. století byl goticky přestavěn. Po velkém požáru obce v roce 1752, byly při barokní obnově kostela zachovány zbytky románského zdiva a části gotických kleneb. Farností patřilo v minulosti ke kostelu asi dvanáct okolních obcí, včetně současného města Zlivi.  Škola se v Pištíně poprvé připomíná již v roce 1641, dnes budova obecního úřadu.

   Za zmínku stojí i budova čp. 35 v dolní části obce - velká zemědělská usedlost a hostinec „Na Dolánku“. Úryvek z kroniky popisuje hostinec takto: „Toto stavení bylo v roce 1846 od vodňanského C. K. poštmistra Leopolda Jireše zde vystaveno a až do roku 1863 co budova poštovní upotřebeno a obýváno. Byla zde přepřahací stanice poštovních vozů. Když pak vystavěním železniční dráhy budějovicko-plzeňské, koňské poštovní spojení mezi Vodňany a Budějovicemi přerušeno bylo, jmenované stavení prodáno bylo novému majiteli panu Dvořákovi a sloužilo jako největší statek v obci a hostinec „U Dolejších Dvořáků“.

   Na návsi je dále zachován ucelený soubor tradičních lidových usedlostí z první poloviny 19. století. Památkově chráněny jsou usedlosti čp. 1,5,6 a 12. Nejcennější je dům č.1. s patrovým špýcharem a k němu přiléhající domek s typickým Blatským volutovým štítem, s průduchy ve tvaru monstrance, a slepými okny. Je to příklad typického blatského statku ve stylu selského baroka.