Kamenný Újezd

  Obec se skládá z devíti částí na pěti katastrálních územích. Kromě Kamenného Újezdu ještě osady Březí,  Bukovec, Kosov, Krasejovka, Milíkovice, Opalice, Radostice, Rančice a množství samot, např. Borek, Otmanka, Vurm a Plavnice.
  Má dvě železniční zastávky. Zajímavostí je, že Kamenný Újezd u Českých Budějovic zastávka je nejdelším názvem železniční stanice v ČR.
 

   V  první polovině 13. století  mezi Vltavou a Malší  na cestě do Rakous bylo vyměřeno, pravděpodobně některým z  pánů Bavorů ze Strakonic, panství rytířů z  Újezda. Ti měli společně s rodem Smilů z nedaleké Kremže v erbu stejné znamení střely, jako mocní Bavorové. Pravděpodobně se tedy jednalo o příbuzné. První písemný doklad existence je z roku 1263, kdy je Vernéř z Kamenného kostela (Wernherus de Steynchirchen) svědkem při založení kláštera Zlatá Koruna. Rytíři z Újezda sídlili nejdříve v tvrzi u kostela, po polovině 14. st., v době největšího rozmachu si zbudovali  na skále nad Vltavou hrad Maškovec. Již v 15. století získávají celý majetek s vesnicí Rožmberkové, kteří tak rozšiřují své dominium.

   Pro novou vesnici byl  již od 13. století také souběžně užíván německý název - Steinkirchen (kamenný kostel).  Pro odlišení od ostatních Újezdů začalo být v 19. století za jméno Újezd přikládáno Kamenný. Německý tvar Steinkirchen byl naposledy užíván ještě během druhé světové války v letech 1939 - 1945. Roku 1602 získal koupí od Petra Voka z  Rožmberka krumlovské panství i s Újezdem císař Rudolf II. Za třicetileté války byla ve vsi vypálena a opuštěna polovina usedlostí. Vesnice na hlavní silnice, která bývá v dobách míru zdrojem prosperity, se během války díky přesunům vojsk jak stavovských či císařských vojska se stává terčem drancování. Po třicetileté válce v roce 1622 získal krumlovské panství kníže Jan Oldřich z Eggenberka a roku 1719 přechází do majetku Schwarzenbergů.

Památky

    Jádrem dnešní celkem rozsáhlé obce je rozlehlá náves, kdy je prakticky  veškerá původní zástavba  soustředěna jen kolem ní.

Největší památkou je původně gotický, barokně přestavěný kostel Všech svatých. Nepřímo je doložen jako kamenná stavba již roku 1263 v predikátu rytíře Vernéře "z Kamenného kostela" (de Steynchirchen) na zakládací listině kláštera Zlatá Koruna. Z  mobiliáře kostela se dochoval deskový obraz Madony a torzo sochy Panny Marie s Ježíškem z 15. století (dnes jsou v expozici AJG v Hluboká n./Vlt.).

 Fara - vznikla pravděpodobně  současně s kostelem také v první polovině 13. st., písemně je doložena v roce 1290. Stojí severně od kostela,  v jádře je ještě renesanční a byla také barokně upravena.

Zřícenina hradu Maškovec ze druhé polovina 14. století na skále nad Vltavou západně od obce

   Největší památkou okolí Kamenného Újezdu a to přímo národní kulturní památkou evropského významu, jsou zachované zbytky koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec z 19. století.

Strážní domek severovýchodně od obce při současné železniční trati, v lokalitě Na Dolech

Násep s klenutým mostkem, v areálu železniční stanice na jižním okraji Kamenného Újezdu

Strážní domek a dva kamenné propustky poblíž rekreačního rybníka Štilec, jižně od obce

   Nejen koněspřežka proslavila Kamenný Újezd, ale i další činnost, o které, dnes již málokdo ví a která při tom významně zasáhla do rozvoje obce. Tou byla  rozsáhlá těžba lignitu v 19. století.

   Turista zde nalezne síť značených stezek a cyklostezek. Známý je rekreační rybník Štilec s autokempem, restauracemi, minigolfem, možností sportovního rybolovu atd. Pro cykloturisty a milovníky památek, ale bude zážitkem návštěva přilehlého a prakticky neznámého území sevřeného Vltavou, místně zvaného v  Koutech. Zde se v několika osadách (např. Opalice, Štěkře, Krnín, Čertyně, Radostice)  zachovala neobvyklá koncentrace naprosto unikátních ještě goticko - renesančních statků.

   Po okraji obce prochází cyklotrasa7 Greenway RD, Vltavská na kterou se napojuje č. 1121 a spojovací zelená KTČ Plavnice – Hvízdalka.