Dubné

  Dubné (původně Duben, Dubný, Dubná) bývala farní vsí Budějovic. Poprvé je o ní zmínka v Zemských deskách z r. 1263, kdy se po ní psal rytíř Sudslav z Dubného. Velké stáří osídlení těchto míst dokazují skupiny mohyl ze starší doby bronzové a doby halštatské v lese Kotlov, asi 2 km jihozápadně od středu obce. V obci se křižují cyklotrasy 1100, 1082, 1083, 1094 a žlutá KČT, rybník Dehtář  - les Bor a napojení na zelenou do ČB.

   Dominantou obce je původně raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, připomínaný již ve 14. stol. Portál na severní straně lodi je z let 1340-50. V r. 1525 byl kostel upraven jako dvoulodní se síťovou klenbou nesenou třemi pilíři. Teprve v r. 1575 byla postavena věž. Kostel byl dále stavebně upravován, v r. 1730 – byla rozšířena okna, přistavěna předsíň před západním průčelím a sakristie. V roce 1897 musela být pro špatný stav zbourána věž, aby roku 1901 byla postavena nová. Zajímavostí jsou i renesanční náhrobní kameny z 16. a zač. 17. stol z bývalé krypty. Do ní byly pohřbíváni členové místních rytířských rodů, jejichž jména jsou ještě dnes čitelná. Dubné bývalo v 18. století i poutním místem, kam putovala procesí z celého okolí.

   Již ve 13. – 14. století stávaly v Dubném dvě tvrze, které ale nevznikly ve stejnou dobu. Tyto tvrze rozdělovaly Dubné na dvě části. První z nich stávala přibližně v místě dnešní fary. V letech 1463-1468 ji obýval rytíř Oldřich Roubík z Hlavatec se svým synem Jindřichem Roubíkem, známým válečníkem, proslulým v mnoha půtkách občanské války v době krále Jiřího z Poděbrad a odpůrcem mocných sousedů Rožmberků. V roce 1469 byla tato tvrz dobyta Janem z Rožmberka, který se zmocnil majetku a jejich obyvatele zajal. Někteří byli dáni do vězení v Krumlově. Část Dubného však Roubíkům zůstala. Posledním majitelem před Bílou horou byl Adam Chval Kunáš z Machovic, kterému byl majetek zabaven, a statek v Dubném koupilo v roce 1623 město Budějovice. V té době tvrz zchátrala, takže r. 1692 z ní byly vidět jen zbytky zdí a náspů, jež byly potom srovnány se zemí. Zachovaly se pouze části tvořící zdivo dnešní fary. Druhou tvrz obývali v 15. století Benešové z Dubného, později Dubenští z Chlumu. Po jejich vymření se o tuto část dělilo šest dědiček, které způsobily roztržení Dubného na malé části. Poloha druhé tvrze není známa.

   V obci je ještě několik lidových zemědělských statků s částečně původní dispozicí, několik zachovalých štítů, ale bez bohatší výzdoby a v okolí řada dvorů na samotách.

   Díky blízkosti Budějovic, Blanského lesa, rybníku Dehtáře a množstvím dalších rybníků, hrází, lesů i vyhlídkových míst je tato oblast vhodná jak pro pěší turistiku, tak i pro cykloturisty.  Je zde škola, pošta a zdravotní středisko.