Machovické a Čejkovické tvrze

   První písemná zmínka o Machovicích je z roku 1312, kdy byla majetkem Jakuba z Machovic. Jako další vladykové jsou tu pak v roce 1368 uváděni bratři Jan a Buzek, později ještě Vyšata. Dále synové jednoho z nich, Chval, Buzek a Kunáš, praotec Kunášů z Machovic.  Kunášové z Machovic byli starým českým vladyckým rodem, v jejich erbu děleném pruhem byly nahoře dvě a dole jedna lilie, v klenotu poprsí muže s kloboukem a péry. Všichni tři, zvláště Chval a Kunáš se účastnili husitských válek na straně Jana Žižky. Jako válečník, ale i diplomat se zvláště proslavil nejstarší Chval, pán na Řepici, který se v roce 1420 stal vedle Žižky, Mikuláše z Husi a Zbyňka z Buchova jedním z hlavních táborských hejtmanů. V roce 1426 se stal krajským správcem nově strukturovaného spolku v jihozápadních Čechách, jenž zahrnoval mimo jiné města Písek, Klatovy, Sušice, Domažlice a Prachatice. Kuneš se účastnil bojů do roku 1427 a po skončení válek se s Chvalem vrátili do Machovic.

   Rod Kunášů držel Machovice a část Čejkovic minimálně 350 let, než roku 1687 prodal Jiří Jaroslav Kunáš z Čejkovic veškerý místní majetek, včetně „pustého zámku Machovice, tvrze Vildštejn s pivovarem, čejkovickým dvorem a Čejkovicemi, knížeti Ferdinandovi ze Schwarzenbergu, který připojil danou část vsi k panství Hluboká.

   Původní malá vodní tvrz „Staré“ Machovice, stávala mezi rybníky Malý Machovec a Motovidlo. Dodnes se zachovalo tvrziště, jako vyvýšenina o průměru zhruba 20 m obklopená vodním příkopem širokým 8-10 m, který byl původně napájen pravděpodobně z rybníčku Malý Machovec. Domněnku o tom, že se jedná o původní staré Machovice, podporuje i skutečnost, že se jedná o typ tvrze, jaké byly budovány zhruba do husitských válek. Poté pak již jen přežívaly, neboť již neskýtaly ochranu před rozvíjející se dělostřeleckou technikou. Taková malá tvrz však nutně musela mít v blízkosti hospodářské zázemí. GPS tvrziště 49.0005347N, 14.3761447E

   V průběhu 15. a 16. století vybudovali Kunášové dvě zcela nové tvrze odpovídající dobovým požadavkům, bezpečnosti a architektuře. První z nich, „Nové“ Machovice (Machov) byla vystavena v blízkosti nevyhovující staré rodové tvrze, snad na místě hospodářského dvorce, mezi rybníky Horní a Dolní Machovec. Ještě v roce 1760 stály zdi čtverhranné, nejspíše dvoupalácové tvrze, s válcovou věží na severním nároží, až do výše 1. patra. Rod Kunášů si při prodeji zdejších majetků Schwarzenberkům vymínil, že tvrz zůstane zachována jako stará rodová památka a také to, že pokud někdo z Kunášů zemře, tak za jeho duši zapálí noví majitelé svíci v kapli tvrze. Tento slib byl ze strany Schwarzenberků z počátku dodržován, ale nakonec stejně došlo k rozebrání celé tvrze. Byla rozbořena těsně před rokem 1800 a kámen byl použit na stavbu schwarzenberského panského ovčína a dvora, ale i jiných objektů v Čejkovicích. V místech tvrze se později těžil písčitý materiál, takže z tvrze nezůstalo nic. Při těžbě se narazilo na nejeden zajímavý nález, např. soubor zlacených dýk, kamenná dělová koule. Podle pověstí je tu někde uschovaný poklad naloupený Kunáši za husitských válek. Místo se dostalo také do knihy Největší české záhady od Otomara Dvořáka, kvůli záhadnému zjevení. Přibližné GPS tvrze 49.0043072N, 14.3738058E

   Druhou, již modernější renesanční tvrz zvanou Vildštejn, si dal přímo v Čejkovicích vystavět v l. 1587 – 1589 Jindřich Kunáš z Machovic. Stála na místě pozdějšího panského dvora, nynějšího dvora zemědělského družstva.  Barokní schwarzenberský panský dvůr, na jehož výstavbu byl použit materiál z rozebrané tvrze Machovice, je dnes nejvýznamnější památkou ve vsi. Barokní budovy byly přestavěny r. 1815. Přízemní objekt skrývá ještě pozůstatky původní renesanční tvrze Vildštejna.

Nedaleko zbytků Machovických tvrzí se křižují dvě cyklotrasy, č. 1082 z Dubného do Čejkovic a na Hlubokou s č. 1109 z Č. Budějovic.