Dvůr Suchá

Dvůr Suchá se nachází mezi Břehovem a Pištínem u silnice, která míří od Češnovic na Netolice. Je označen č.p. 30. Mohutné budovy dvora jsou výsledkem barokní výstavby. Jako dobře zachovaný areál někdejšího vrchnostenského hospodářství patří k významným památkám Českobudějovicka. Historické prameny sahají až do roku 1332, kdy král Jan Lucemburský daroval Suchou dvěma královským sokolníkům. Jedním z nich byl Jan ze Suché. V té době mělo panské sídlo, charakter tvrze, ke které náležel dvůr a vesnice.

V průběhu staletí se zde odehrála spousta pohnutých událostí. K těm hodně dramatickým patří události během válečných akcí za stavovského povstání, kdy krajem táhlo císařské i stavovské vojsko. V roce 1619 byla Suchá vypálena Dampierrovými vojáky. Novým vlastníkem se poté v r. 1634 stává nechvalně známý císařský generál don Baltasar de Marradas, který na spáleništi nechal vystavět nový dvůr s ovčínem. V roce 1661 získali dvůr Schwarzenberkové. Ti jej dali v roce 1742 přestavět.

U silnice před východním křídlem se nalézá kamenný pomník připomínající vznik republiky 1918 a pozemkovou reformu 1924. Kolem prochází cyklotrasa č. 1085 ze Zlivi přes Pištín do Břehova.

Pozůstatkem původní středověké tvrze by mohla být terénní situace, zachycená přibližně 80-150 metrů JZ od dvora. Nachází se zde rybníček, jehož půdorys vytváří písmeno „L“ o stranách dlouhých 50 metrů. Tvrz by tak stála na zhruba čtvercovém ostrůvku o rozměrem 25 x 25 metrů a ze všech stran ji mohl chránit příkop široký 15-25 metrů, napouštěný vodou z výše položeného rybníka.