Lomec - Mariánské poutní místo

Lomec, místními zvaný Lomeček, je jeden z nejvýznamnějších barokních poutních areálů v Jižních Čechách. Poutní kostel Jména Panny Marie byl vystavěný v letech 1692 až 1702 hrabětem Emanuelem Buquoyem, pro zázračnou sošku Panny Marie s Ježížkem.

  Realizoval tak původní záměr svého otce Karla Filipa. Kostel patří k významným dílům vrcholného baroka ve střední Evropě. Unikátní centrální oltář s bohatými řezbami je variací na Berniniho oltář v chrámu sv. Petra v Římě. Kdo byl autorem projektu, se neví. Donedávna byl připisován J. Santinimu Aichlovi, ale dnešní odborníci se domnívají, že architektem by mohl být sám hrabě Emanuel Buquoy. Výběr zdejší zalesněné lokality nebyl náhodný, Karel Filip Buquoy měl také v plánu vybudovat kolem budovy kostela anglický park, mezitím zemřel a svůj plán již nestihl uskutečnit.
   Na Lomci nenajdete jen překrásný kostel. Stojí tu také původně buquoyský lovecký zámeček z roku 1709-1710, který sloužil později jako fara a škola. Dnes zde působí Kongregace šedých sester III. řádu sv. Františka. Každou první sobotu v měsíci se zde pravidelně konají poutě a mše. Dovoluje-li to počasí, potom jsou mše slouženy venku. Hlavní mariánská pouť se koná v neděli 8. září nebo v neděli následující po svátku Narození Panny Marie. Nově je zde vybudována i meditační zahrada.
   Na Lomec vede hned 7 cest. Jedna z nich, po které z Vodňan na Lomec chodíval básník Julius Zeyer (1841-1901), nese dnes název "Zeyerova stezka". Ten si přál být pochován na místním lesním hřbitůvku, ale to nevyšlo. Odpočívá v Praze na Slavíně, kam byl uložen jako první 31. ledna 1901. Podél další přístupové cesty k Lomci se nachází skupina slovanských mohyl z 7–10. století. Jde o největší a nejzachovalejší mohylové naleziště v jižních Čechách. Okolí Lomce je navíc chráněnou památková zónou krajinného celku Libějovicko - Lomecko.
   Místo je také významnou křižovatkou cyklotras a je také jedním ze zastavení na naučné cyklostezce Historická krajina Netolicka. Kostel je mimo bohoslužeb přístupný pouze ke vchodovým mřížím, ale na požádání v protějším klášteře vám sestry ochotně umožní vstup.

Pověst o založení Lomce - Bouře na moři

Hrabě Karel Filip Buquoy byl vědec a velký cestovatel. Jednoho dne dostal kopii proslavené sošky Panny Marie de Foya u Bruselu. Protože byla soška velmi malá, bral ji na svých cestách všude s sebou. Když roku 1685 plul z Říma do Španělska, zastihla loď prudká bouře a celé posádce hrozilo utonutí. Hrabě, ocitnuvší se ve velikém nebezpečí, slíbil Bohu a jeho Matce, že budou-li zachráněni, postaví jako projev vděčnosti na svém panství v Čechách kostel a v něm na oltáři umístí milostnou sošku. V tu chvíli se bouře uklidnila a všichni byli zachráněni.

Hrabě sošku uložil na svém sídle v Nových Hradech a v září 1690 se osobně vydal hledat vhodné místo pro stavbu nové kaple. Tři měsíce na to však zemřel, aniž svůj slib mohl splnit. Stačil jen najít vhodné místo - Lomecký vrch. Na smrtelné posteli proto prosil své syny Emanuela a Alberta, aby dílo dokončili, což se také stalo.