Zliv

   Asi v první polovině prvního tisíciletí našeho letopočtu byla zdejší lokalita osídlena slovanským obyvatelstvem, v místě se nachází významné archeologické naleziště, v několika polohách (zejména trať Varta) byly odkryty soubory sídlištních a výrobních objektů z doby římské (0-400 n. l.). V dnešním centru města pak byl náhodně objeven v r. 1974 poklad stříbrných mincí, který obsahoval denáry z doby kolem r. 1030.

   Nejstarší bezpečná písemná zmínka o Zlivi pochází z roku 1409. Zliv byla poddanskou vesnicí hlubocké panství  a s ním „sdílela“ vlastníky (panovník, Rožmberkové, Pernštejnové..). Po dalších změnách majitelů a poddanské vzpouře na Blatech po roce 1570 na panství těžce dolehl i počátek třicetileté války, v jejímž průběhu byly vesnice v této oblasti téměř zničeny. Ve znamení rozvoje je až druhá polovina 19. Století, hodně k tomu pomohla stavba železniční trati České Budějovice – Plzeň Postavení schwarzenberské továrny na šamotové zboží ve Zlivi pak dalo podnět ke zřízení železniční stanice (r. 1883), v obci byla zřízena pošta, telegraf a v roce 1890 také škola. Z původní zástavby se nedochovalo prakticky nic, jen kamenný dvouoblouký most z 18 století, osazený sochou sv. Jana Nepomuckého (datovanou 1724) a kostelík sv. Václava vystavený v novogotickém stylu. Městu Zliv je často přezdíváno Mrkvanov (jeho obyvatelům pak Mrkvané nebo Mrkvani) v souvislosti s historkou o omylem vysázené mrkvi před zlivským kostelem.

   Město se rozkládá na severozápadním břehu rekreačního rybníka Bezdrev. Na západní straně podél železniční trati přiléhá Zlivský rybník, na severu rekreační Mydlovarský rybník, s koupalištěm a kempem Mydlák. Městem prochází několik cyklostezek a turistická trasa, svůj výlet můžete spojit s místními slavnostmi nebo návštěvou památek v okolí. K dispozici jsou v místě restaurace i ubytovací služby (penziony, kemp), město obklopují četné rybníky, lesy a louky.