Jihočeský venkov, z.s.

Holubov

Holubov (cca 1000 obyvatel) leží přímo pod dominantou celého kraje horou Kleť. Je známým turistickým východištěm jak na Kleť a lanovku v nedaleké osadě Krasetíně, tak i do údolí Kremžského potoka a ke hradu Dívčí Kámen.

  Holubov je jednou z větších obcí regionu.  Obec je rozložena v podhorských údolích, podél řeky Vltavy a Křemžského potoka, patřící do komplexu Chráněné krajinné oblasti Blanský les. Je známým turistickým východištěm jak na Kleť a lanovku v nedaleké osadě Krasetíně, tak i do údolí Kremžského potoka a Vltavy, ke hradu Dívčí Kámen a keltskému oppidu Třísov, kudy prochází i Naučná stezka Třísov - Dívčí Kámen - Holubov.

  Z lidové architektury se zachovala hlavně v Krasetíně řada zajímavých statků z 19. století a v údolí Křemežského potoka Třísovský hamr s barokním štítem (1818). Turistům je v Holubově a Krasetíně k dispozici informační středisko, několik restaurací, penzionů s ubytováním, rekreační rybník s koupalištěm i síť turistických a cyklistických stezek, s naučnou stezkou "Třísov - Dívčí Kámen - Holubov". Krásetín je východištěm na horu Kleť, je zde parkoviště a dolní stanice lanovky.

 

Z historie

   První zmínka o Holubově (Holubow, Holubův dvůr) je v tzv. rožmberském urbáři, ve kterém byl asi roku 1379 (někdy se uvádí i letopočet 1374) zapsán nemovitý majetek držitelů tohoto kraje pánů z Rožmberka. Holubov a okolí tehdy patřily ke statku Dívčí Kámen, který byl nazván podle hradu, jenž si zde postavili v roce 1349 bratři Rožmberkové. Statek byl součástí panství Český Krumlov.

   Až do současnosti jsou v obci udržovány některé staré zvyky. Mezi ně patří Masopustní průvod tradičních masek v Holubově, slavení Velikonoc s řehtáním a pomlázkou a stavění májů.

 

Zajímavosti

   Železárna Adolfov - Pod nádražím v Holubově (dříve část nazývaná Adolfov) stávaly až do roku 1874 železářské pece a čtyři hamry. Huť na tavení železné rudy v Holubově postavili v roce 1841 budějovičtí podnikatelé Vojtěch Lanna, František Klavík a Jan Procházka. Železárna byla nazvána jménem knížete Adolfa ze Schwarzenberga a později i s přistavěnými domy nesla dlouho název Adolfov (Adolfstahl, Adolfovo údolí). Pohonnou silou železárny byl potok, který uváděl do pohybu 11 vodních kol. Ta přenášela výkon na hamry a další mechanismy. V huti se topilo dřevěným uhlím. Huť zaměstnávala asi 120 lidí, vysoká pec byla zrušena roku 1870, celá huť potom roku 1878. Železná ruda do hutí adolfovských se dovážela ze Zaháje u Hluboké, od Červeného mlýna a od Strážkovic. Ještě dnes je možno v různých místech v okolí nalézt vysokopecní strusku jako připomínku minulých dob. Od roku 1878 zde počal podnikat francouzský podnikatel A. L. Japhet, jehož firma zde vyráběla až do roku 1885 ohýbané židle.

   V současné době je majitelem areálu společnost Artypa, kterou původně založil na troskách staré železárny v letech 1945-46 malíř a grafik František Sklář pro tisk a výrobu papírového zboží. V roce 1948 byla zestátněna. Dosud si výroba zachovává svůj původní charakter, podnik má velmi dobré jméno a jeho výrobky jsou známé široko daleko. Hlavním programem Artypy se stal tisk a výroba skládaček, etiket a potahované kartonáže pro farmaceutický průmysl a kosmetiku.

 

   Pamětní deska Karlu Kovařovicovi - poblíž železniční zastávky v Holubově je od roku 1931 osazena pamětní deska Karlu Kovařovicovi - hudebnímu skladateli a šéfu opery Národního divadla v Praze, který zde v památném kraji doudlebském pravidelně trávil chvíle odpočinku. Deska byla odhalena 16. srpna 1931 na paměť 10. výročí skladatelova úmrtí.

 

   Pomník v Krásetíně - Pomník na krásetínské návsi byl odhalen v roce 1948 na památku tragické události v obci v době heydrichiády v roce 1942. Od té doby se zde koná každoročně vzpomínková slavnost.

   „Tehdy v dubnu roku 1942 odjel 24letý Jan Novák, čeledín ze statku u Hanušů, na kole na Moravu, v bláhovém domnění, že tam kdesi na východě přejde frontu k válčícím Rusům. Nedocenil vzdálenost k frontě, obrovské prostory ruských plání a důslednost německých opatření vůči každému cizímu. Neznal německy, polsky ani rusky, takže nemohl skončit jinak, než skončil. Na Moravě byl Němci chycen a pak už by byl jistě přiznal vše, co by byli Němci chtěli. Přiznal i tu pušku ukrytou u Krásetína v kompostu, o které věděli i další krásetínští občané. Byl převezen na gestapo do Budějovic, kde byl přinucen vypovídat. Na základě jeho výpovědi bylo v době senoseče odvezeno na gestapo do Budějovic 15 krásetínských občanů. Sedm občanů se po dvoudenním výslechu vrátilo, ale těch zbývajících osm už Krásetín nikdy nevidělo. Odvezli je do Tábora, kde byli dne 3. července 1942 popraveni. Krátce po popravě dostalo několik zemědělců v Krásetíně a Holubově dekrety, kterými jim byly odebrány statky a chalupy a museli se ve stanoveném termínu vystěhovat. Na jejich místa přišli přesídlenci německého původu z rakousko-italského pohraničí.“

 

   Železný most (viadukt) - obcí prochází od roku 1891 železniční trať z Českých Budějovice do Volar. Největším objektem a technickou památkou na této trati je železniční viadukt (železný most) před stanicí Holubov z r. 1892 - je to železná příhradová konstrukce položená na 2 postranních kuželovitých pilířích a 1 pilíři středním, o celkovém rozponu 83,8 m a 24.7 m nad hladinou Křemežského potoka.

 

   Příroda - CHKO Blanský les, poblíž obce lze nalézt i několik přírodních rezervací: Kleť - smíšený les s převahou buku, Holubovské hadce (15,68 ha, vyhlášená roku 1972) s florou a vegetací na hadcovém podkladu a Bořinka (naleziště minerálů).

 

Kontakty

WWW

Kategorie

technické památky

Mobilní aplikace V Obraze

Aplikace vám přináší přehled aktualit z webů vybraných obcí, upozorní vás na nově vložené zprávy, dozvíte se včas o pořádaných akcích, můžete si prohlédnout fotografie nebo dokumenty vyvěšené na úřední desce vybrané obce.

Publicita

Partneři