Jihočeský venkov, z.s.

Chvalovice

Chvalovice (465 m n. m., počet obyvatel 170), jsou jednou z nejstarších obcí v regionu. Jejich vznik je spojen s kolonizační činností mnichů cisterciáků z kláštera ve Zlaté Koruně na konci 13. století.

   Z počátku 15. století se zachovali zprávy o hospodaření místního klášterního dvorce. V této době byla asi také založena kaple. K roku 1445 jsou Chvalovice uváděny pod názvem Dirnhof.  V roce 1513 daroval král Vladislav Jagelonský ves a celé panství Netolice Petrovi z Rožmberka. Asi o dvacet let později Jan z Rožmberka udělil právo vařit bílé a červené pivo v domě č. p. 2 právovárečníkovi Jiřímu Púhlerovi.

 

   Zachovala se zde řada starodávných statků, tři typické blatské štíty a mnoho zajímavých stavebních detailů. Např., často se zde na fasádách objevuje zajímavý štukový detail, iniciály IHS se srdcem v písmenu H. Stejný se objevuje i v blízkých Dobčicích, což ukazuje na jednoho stavitele. Některé domy mají polovalbovou střechu, což bývá v těchto končinách interpretováno ještě jako pozůstatek rožmberské gotiky. Velkou zajímavostí je statek č. p. 2., mohutné dřevěné stavení s přistavěným čelním zděným štítem a z boku nahozený hliněnou mazaninou (srub v kožichu), pravděpodobně ještě původní klášterní dvorec. V tomto regionu je to dost neobvyklé, protože tradice zděného domu je zde velmi stará, obdobné dřevěné stavby se většinou nedochovaly a je možné, že je ještě středověkého původu.

 

   Za obcí směrem na Dobčice na hranici okresu Prachatice se zachoval starodávný rozcestník nebo snad hraničník? Archaická jsou i boží muka s křížkem z roku 1850 na kraji vsi na rozcestí směrem na Babice a Netolice. Pole mezi Chvalovicemi a Lužicemi jsou také známým nalezištěm jihočeských „drahokamů“ -  vltavínů neboli moldavitů.

 

    Chvalovice ale nejvíce v historii proslavila těžba grafitu (tuhy), která měla značný hospodářský význam. Pozůstatky po jeho důlní těžbě je možno dodnes vidět v polích kolem silnice z Chvalovic na Lužice a Netolice. GPS 49.0143778N, 14.2215386E

 

   Grafit používali již Keltové jako příměs v pravěké keramice a to už od starší doby bronzové. Také prakticky veškeré nálezy slovanské ranně středověké keramiky na netolicku obsahují tuhu (tzv. tuhová keramika). Technické vlastnosti grafitových surovin využívali staří hrnčíři k výrobě kuchyňské, zásobní i hrobové keramiky, ale také na tyglíky a nádobí pro tavení kovů. Užívala se už i na mazání dřevěných otáčivých součástí a leštidla. Dobývání se původně odehrávalo primitivně sběrem, hrabáním a kopáním na výchozech poloh grafitických pararul.  Získávání tuhy tak mohlo mít vliv i na rozvoj místního osídlení, pravděpodobně i Chvalovic. Např. první písemná zmínka o grafitových žárovzdorných kelímcích pro pokusy alchymistů je z roku 1432. Dovážela se i za účelem prodeje vídeňským a uherským zájemcům, ale též některým pražským podnikatelům a do Lince (do obchodů s barvami). Kolem roku 1580 přicházejí z Anglie první tužky se sloupečky grafitu místo tehdy používaného olova (viz Bleistift).  Koncem 18. století s počátky průmyslu zájem o grafit stoupal. Z tuhy ze Šumavy se např. v Anglii vyráběly bloky pro vyzdívky ocelářských pecí.

 

   Ložiska grafitu na Chvalovicku byla známa asi odpradávna.  Ale kolem roku 1880 zde vystavěla společnost Pierron grafitové doly a začalo se těžit důlně. V této době nastal i největší rozmach těžby grafitu v jižních Čechách, hlavně na Českokrumlovsku. Závod za 1. světové války odkoupil kníže Kinský. Těžil se zde nejkvalitnější vločkový grafit do hloubky 115m. Během 1. světové války pracovalo v dole a úpravně ve Chvalovicích snad až 500 lidí, většinou vojáků rakousko-uherské armády. Od roku 1930 se majitelem stalo Chvalovické těžařstvo. V letech 1925-1928 Československo těžilo nejvíce tuhy na světě s roční produkcí kolem 23 000 tun. Pro srovnání, světoznámá ceylonská naleziště (Srí Lanka) poskytla od roku 1880 přes 2mil. tun grafitu a z jižních Čech spolu s těžbou na Moravě bylo získáno okolo 2,5mil. tun. Z Netolicka (Chvalovice a okolí) pocházelo až 150 000 tun. Během 2. světové války byla postavena flotační úpravna v nedalekých Netolicích, kam se vytěžená ruda dovážela k úpravě. Byla sem přesunuta z Chvalovic, protože připadly k Říši a Netolice zůstaly v Protektorátu. Ložisko vlastnila převážně německá společnost Kollowitzer Gewerkschaft a byla to tehdy jediná jihočeská grafitová lokalita v provozu. V roce 1959 byl důl kvůli vytěžení uzavřen. Ještě v 19. a na začátku 20. století si prý místní sedláci přivydělávali sběrem kusů velmi čisté suroviny na svých polích.

 

Obec Chvalovice
Chvalovice 47
38411 Netolice
Tel: 380 421 254

E-mail:

 

Úřední hodiny:

Čtvrtek: 16:00 - 18:00

 

Kategorie

drobné sakrální stavby, kříže

Mobilní aplikace V Obraze

Aplikace vám přináší přehled aktualit z webů vybraných obcí, upozorní vás na nově vložené zprávy, dozvíte se včas o pořádaných akcích, můžete si prohlédnout fotografie nebo dokumenty vyvěšené na úřední desce vybrané obce.

Publicita

Partneři