Místa, kam chodil Zeyer odpočívat

Místa na trase

Vodňany
Trasa Zeyerovy stezky začíná ve Vodňanech, městě s rybářskou tradicí. Tady se také nachází barokní dům „U čápů“, v němž básník žil a tvořil. V historickém středu města se nachází Děkanský kostel Narození Panny Marie z 1. poloviny 15. stol. Kašna uprostřed náměstí se sochou alegorie Svobody pochází z r. 1928. a nese znaky města, rybářství, zemědělství a průmyslu. Na náměstí navštivte městské muzeum a galerii. Mezi historické památky patří dům čp. 1 - bývalá lékárna ze 16. století, kde se r. 1851 narodil a žil spisovatel František Herites nebo bývala synagoga. Unikátní je zachovalý městský hradební systém s vodním příkopem – tzv. Parkány a čtvercové bašty z 1. pol. 15. století, dnes sloužící k účelům městského muzea a galerie. Projděte se přes kamenný klenutý most přes mlýnský náhon se sochou sv. Jana Nepomuckého v barokním slohu z 18. století. Tomuto malebnému zákoutí se říká "Vodňanské Benátky".  Vodňany jsou známé svou Rybářskou školou, součástí které je i Rybářské muzeum. Nachází se zde dvacet akvárií, ve kterých je umístěna asi stovka ryb, žijících na našem území i mimo něj, třeba v Amazonii. Zajímavostí je, že se tu daří chovat i rozmnožovat sladkovodní rejnoky. Venku se děti vyřádí i poučí na interaktivní naučné stezce „Cesta úhoře“. Pracuje s modelovým příkladem kriticky ohroženého vodního živočicha a prostřednictvím příběhu jeho životního cyklu přibližuje dětem tuto problematiku. Jednotlivá zastavení mapují cestu úhoře říčního z Lipna do Sargasového moře. Vydat se můžete také na další zajímavou naučnou stezku po Vodňanech „Voda je věda“. Přibližuje pět výzkumných oblastí, kterými se zabývají vědci na fakultě rybářství a ochrany vod JČU v Českých Budějovicích. Ve Vodňanech a okolí je mnoho dochovaných vodních mlýnů, protože mlynářství patřilo vždy k tradičním řemeslům v regionu. 

Kaple svaté Maří Magdaleny v Lázni u Chelčic
Ranně barokní osmibokou kapli nad pramenem, kterému byla odpradávna přičítána zázračná léčivá moc, nechal postavit tehdejší majitel panství Libějovice, hrabě Charles Albert de Buquoy v letech 1660–1663. Její zasvěcení mělo připomínat památku jeho matky Marie Magdaleny, rozené de Biglia. Podle pověsti se tu nemocným poutníkům ukázal anděl, který pramen požehnal a díky tomu uzdravuje. Pramen byl v minulosti sveden do nádrže v kapli. Přebytečná voda dnes odtéká do roští na okraji zpustlého rybníčka cca 10 m severně od kaple. Roku 1673 sem byla přenesena magdalenská pouť z nedalekého farního kostela v Chelčicích a v průběhu 18. století se stala vyhledávaným poutním místem. Při hospodářském dvoře poblíž kaple vznikly zanedlouho malé lázně. Ty byly roku 1879 zmodernizovány nákladem knížete Adolfa ze Schwarzenbergu. Fungovaly do 30. let 20. století, poté jejich budovy sloužily jako výletní restaurace.

Chelčice
V celých Čechách je Chelčicko známé svou ovocnářskou tradicí - historie sadařství zde sahá až k roku 1860. Díky rozsáhlým sadům a krajině protkané lesy a rybníky dává zvláště v jarním a podzimním období roku zdejšímu okolí zvláštní kouzlo plné květů, vůní a barev. 
Dominantou obce Chelčice je kostel svatého Martina, jedna z nejstarších památek v regionu. Původně románský kostel z 12. století, později přestavěn ve stylu slohů baroka a rokoka.  Nejvíce ale jméno obce proslavil rodák, světoznámý středověký náboženský reformátor a filozof Petr Chelčický (1390 – 1460). Na návsi stojí socha Petra Chelčického z roku 1946.  Ve zrekonstruovaném historickém špýcharu proti kostelu, byla vybudována moderní expozice s interaktivními prvky věnovaná Petru Chelčickému. Naproti v bývalé faře, působí Domov sv. Linharta, kde je najdete i certifikovanou přírodní zahradu.

Přírodní zahrada v Chelčicích
Bývalá farská zahrada, od roku 2011 certifikována jako Přírodní zahrada se nachází v těsné blízkosti sociálně terapeutické dílny Chelčického domova sv. Linharta. Je to místo pro procházku, výlet s dětmi, k počtení dobré knížky ve stínu korun stromů a za bzukotu zvířecích obyvatelů hmyzího hotelu,  či čmeláků ve čmelínu. Centrem odpočinkové zóny v zahradě je proutěný objekt „Jidáš“, který ukazuje svou svěšenou hlavou na cestu vedoucí na poutní místo Lomec. V těsné blízkosti zahrady se ve zrekonstruovaném špýcharu nachází Památník Petra Chelčického s regionální expozici Chelčicka a památkové zóny Libějovicko – Lomecko.

Libějovické zámky

Starý zámek v Libějovicích
Původně gotická tvrz, renesančně zcela přestavěná leží v západně od centra obce Libějovice. Soukromý objekt slouží částečně i jako ubytování pro turisty. 

Nový zámek v Libějovicích
Asi 600m za obcí směrem k poutnímu areálu Lomec leží Nový zámek. Původně barokní zámek, jehož stavbu zahájil v roce 1696 hrabě Filip Emanuel Buquoy, měl funkčně nahradit Starý zámek, stojící přímo v obci. První etapa stavby byla dokončena 1754. V roce 1801 získali panství  Schwarzenbergové, kteří ho v letech 1816–17 nechali zvýšit o II. patro a upravit ve stylu pozdního empíru. Během druhé světové války (v roce 1942) byl katolický ústav do té doby umístěny v zámku  zrušen a nastěhovali se sem němečtí okupanti. Po válce přešel zámek do vlastnictví státu a od roku 1950 - 1992 byl v užívání pohraniční stráže a sloužil jako výcvikové středisko psů. Po roce 1992 je v soukromém majetku a chátrá. Zámek je nepřístupný, včetně oploceného rozsáhlého parku - přírodní rezervace „Libějovický park“ s výměrou 14,13 ha a řadou unikátních dřevin.

Lomec – mariánské poutní místo
Jeden z nejvýznamnějších barokních poutních areálů v Jižních Čechách. Poutní kostel Jména Panny Marie byl vystavěný v letech 1692 až 1702 hrabětem Emanuelem Buquoyem, pro zázračnou sošku Panny Marie s Ježíškem. Vedle kostela stojí původně buquoyský lovecký zámeček z roku 1709-1710, dnes zde působí Kongregace šedých sester III. řádu sv. Františka. Pravidelně se zde konají poutě a mše. Hlavní mariánská pouť se koná v neděli následující po svátku Narození Panny Marie.

Chráněná krajinná zóna Libějovicko - Lomecko
Základ komponované krajiny Libějovicka byl položen v období baroka, v době kdy byl majitelem panství hraběcí rod Buquoyů, později Schwarzenberků. Na panství došlo v okolí Starého a Nového libějovického zámku k velkorysým architektonickým a krajinářským úpravám. Nový zámek v centru kompozice byl po výstavbě spojen s významnými barokními stavbami v krajině výraznou kompoziční osou. Ta byla ztvárněna v prostoru v podobě mohutné čtyřřadé aleje se širokou „kočárovou“ cestou, která propojila zámek s Lázněmi a kaplí sv. Maří Magdalény na severní straně, na jihu s poutním kostelem Jména Panny Marie na vrchu Lomec.

Zpět je možno autobusem ze zastávky cca 1 km rozcestí Libějovice, Lomec.

Trasa na interaktivní mapě zde.