Obsah

Libějovice - zámky

GPS: 49° 6′ 48.702″N  14° 11′ 29.495″E

zobrazit v mapě
Málokterá malá obec se může pochlubit, že má na svém území zámek, ale Libějovice mají hned dva, Starý a Nový.

  Obec Libějovice je součástí Krajinné památkové zóny Libějovicko-Lomecko, která byla vyhlášena v roce 1996 a patří k nejcennějším barokním krajinným areálům u nás. Základ komponované krajiny Libějovicka byl položen v období baroka, v době kdy byl majitelem panství hraběcí rod Buquoyů, později Schwarzenberků. Na panství došlo v okolí Starého a Nového libějovického zámku k velkorysým architektonickým a krajinářským úpravám.

   Nový zámek v centru kompozice byl po výstavbě spojen s významnými barokními stavbami v krajině výraznou kompoziční osou. Ta byla ztvárněna v prostoru v podobě mohutné čtyřřadé aleje se širokou „kočárovou“ cestou, která propojila zámek s Lázněmi a kaplí sv. Maří Magdalény na severní straně, na jihu s poutním kostelem Jména Panny Marie na vrchu Lomec

 Starý zámek

    Nejstarší zmínka o Libějovicích je z r. 1264, kdy ves patřila Tomáši z Libějovic. Kolem poloviny 14. století se usadili v Libějovicích Malovcové, známý rod pocházející z nedalekých Malovic. Z nich se prvnímu známému, Peškovi, přisuzuje výstavba gotické tvrze (po r. 1352).  Její původní podobu ale zcela zakryla pozdější renesanční přestavba.

   V roce 1559 koupil Vilém z Rožmberka od Diviše Malovce libějovický statek a dal tvrz přestavět na čtyřkřídlý dvoupatrový renesanční zámek se středním nádvořím s arkádami.

   Po Bílé hoře daroval král Ferdinand II. r. 1623 konfiskované libějovické panství generálu hraběti Karlu Bonaventurovi Buquoyovi. Jak již bylo výše uvedeno, celé libějovické panství koupili v roce 1801 Schwarzenberkové. Ve starém zámku byla v přízemní místnosti škola v poschodí pak kancelář panství a úřednické byty.

Zachovaly se zbytky obranného příkopu a valu a řada ještě gotických prvků.

Proti zámku je hostinec a obchod, kde se můžete občerstvit.

Nový zámek se nachází za obcí vzdálený asi 640 m.

 

Nový zámek

   Původně barokní zámek, jehož stavbu zahájil v roce 1696 hrabě Filip Emanuel Buquoy, měl funkčně nahradit Starý zámek, stojící přímo v obci. První etapa stavby byla dokončena 1754. V roce 1801 získali panství Schwarzenberkové, kteří ho v letech 1816–17 nechali zvýšit o II. patro a upravit ve stylu pozdního empíru. Pozemková reforma vedla v roce 1924 k jeho prodeji, a Nový zámek koupila kongregace redemptoristů. Bylo založeno redemptoristické gymnázium - kolej redemptoristů. Studoval zde i Antonín Liška (1924-2003), českobudějovický biskup V roce 1939 byl k zámku přistavěn nový kostel a klášter redemptoristů.

   Během druhé světové války (v roce 1942) byl katolický ústav zrušen a do Nového zámku se nastěhovali němečtí okupanti. V té době park značně utrpěl, část velké louky byla zabrána na výstavbu hřiště, v bažantnici byla zřízena střelnice. Po válce přešel zámek do vlastnictví státu a od roku 1950 - 1992 byl v užívání pohraniční stráže a sloužil jako výcvikové středisko psů. Do parku byla umístěna chovná a výcviková stanice psů, a výcvikové středisko psovodů. Kompozice parku byla narušena řadou provozních objektů i nových panelových komunikací. Údajně se zde školili i agenti a teroristé např. z Kuby.

   Po roce 1992 je v soukromém majetku a díky pravděpodobně nevydařenému podnikatelskému záměru dnes chátrající a nepřístupný, včetně oploceného rozsáhlého parku s řadou unikátních dřevin.

   Součástí památkově chráněné krajiny je také lokalita významná z hlediska ochrany přírody, která se nachází přímo v okrajové východní části zámeckého parku. Jedná se o bývalou bažantnici se staletými duby ze staré rožmberské obory navazující na Starý zámek. Vegetaci tvoří tzv. lipové doubravy. Tato část parku byla vyhlášena roku 1996 jako přírodní rezervace „Libějovický park“ s výměrou 14,13 ha a ochranným pásmem 3,03 ha.

   Příjemným zážitkem je cesta čtyřřadou lipovou alejí z Lomce na Lázeň s kaplí sv. Máří Magdaleny, v jejíž polovině zámek stojí.