Obsah

Malovice

GPS: 49° 5′ 30.855″N  14° 13′ 28.168″E

zobrazit v mapě

  První zmínka o Malovicích pochází z roku 1313, kdy v Malovicích sídlil Bohuslav z Malovic (1313 - 1341), nejstarší známý předek později rozvětveného staročeského zemanského rodu Malovců z Malovic. Jejich rodový znak tvoří půl koně v červeném poli a korunovaná přilba.

   Dalšími známými obyvateli Malovické tvrze byli Pešek z Malovic, který vládl nad svým statkem 1352 – 1374 a patřili mu i Libějovice. O některých úsecích nemáme žádné zprávy a tak známe další obyvatele malovické tvrze až od roku 1494, byli jimi Jaroslav a Oldřich Malovci z Nestánic, ti se o své majetky rozdělili a Jaroslav získal tvrz v nedalekých Nestánicích a Oldřich se svou ženou Kateřinou Malovice. Jejich synové se o tvrz a k ní přiléhající vesnice dělili šesti díly.

   Roku 1542 se Malovice (vedle tvrze i vesnice Malovice, tehdy již rozdělené na Horní a Dolní – Malovice a Malovičky) dostaly do držení Diviše z Malovic a náležely k panství Libějovickému, 1548 získal malovickou tvrz Divišův bratr Pavel z Malovic, k tomu dvůr a vsi Horní (Velké) a Dolní (Malé) Malovice. Pro svůj způsob hospodaření byl roku 1557 Diviš donucen prodat své panství libějovické i Pavlovo malovické panu Vilému z Rožmberka. Za jeho vlády byly v místním kraji hojně zakládány rybníky i v Malovicích se stavěl nový rybník Horní malovický, který nahradil starý rybník zvaný Otrhanec.
   Aby bylo dost kamene na hráze, použili materiál z malovské tvrze, kterou k tomu účelu zbourali – to bylo roku 1563. Poslední zmínky o pusté tvrzi jsou ještě z let 1597 – 1599, poté postupně zmizela až na úroveň terénu. Tím končí historie tvrze rodu Malovců z Malovic. Místo po ní bylo rozprodána na stavbu chalup.
   Tvrz stávala v Malých Malovicích, dnešních Malovičkách, tvrziště zakrývají domy č. p. 10, 11 a domy k nim přilehlé. V zahradách domů č. p. 1 a 7 jsou patrny náznaky valů. Nepravidelný ovál prostoru zaniklého hrádku vymezuje od zástavby osady zakřivená cesta v trase bývalého vodního příkopu a valu, označovaná dosud „Na valech“. Nedochoval se bohužel žádný podrobnější popis ani plánek tvrze a tak z pramenů vyčteme jen, že tvrz měla dvě věže, palác s velikou síní, maštale, most a barbakán.

 

   V Malovicích ve Švestkovém dvoře, sídlí známé divadlo CONTINUO. Zajímavou stavbou je kulturní památka, dřevěná stodola s doškovou střechou u čp. 1, bohužel v těžce havarijním stavu.

 

Celým malovickem  prochází naučná cyklostezka Historická krajina Netolicko a na dohled leží známé poutní místo Lomec.

 

Místní části

   Holečkov Historie osady Holečkov není dlouhá, typizovaná ves byla založena v letech 1923 – 1925 na základě parcelace majetku knížete Adolfa Josefa ze Schwarzenberku z roku 1921. Majetek byl rozdělen vesměs úplným bezzemkům. V roce 1923 se začalo se stavbou nové osady, kdy každému majiteli bylo přiděleno asi 5 ha půdy. Nejdříve měla osada 10 čísel popisných, později 12. Usadili se tu lidé, kteří dosud žili v podružství v sousedních obcích. Nyní je v obci 18 čísel popisných. Plány obytných a hospodářských budov vypracoval netolický stavitel Jan Štochl.

   6. září 1925 osadu slavnostně otevřel jihočeský spisovatel Josef Holeček ze Stožic – odtud Holečkov. Týž den byl položen pamětní kámen v Holečkově, na němž stojí „Na paměť provedení pozemkové reformy na Schwarzenberském velkostatku netolickém (1921)“.

Spisovatelovo jméno nese od roku 1928 i železniční zastávka „Holečkov“, dříve Rábín.
V roce 1934 byla postavena kaplička sv. Josefa a slavnostně otevřena knihovna.
V osadě byla kovárna i hostinec, kde se čepovalo Petrodvorské pivo.

 

   Hradiště Severozápadně od osady se vedle cesty od Ptáčníka k Rábínu nachází keltské kultovní ohrazení Na šancích, které patří k pozoruhodným pravěkým památkám, dokládajícím společenský duchovní život pravěkých Keltů. Ohrazení je vybudováno ve tvaru obdélníku o rozměrech 120x90 metrů.
Západní val se do dnešní doby nedochoval. Tato ohrazení budovali Keltové po celé střední
a západní Evropě v mladší a pozdní době laténské (3. - 1. století před naším letopočtem).
Byla centrem náboženských obřadů kněží - druidů - i shromaždištěm obyvatelstva.

 

   Krtely Nejstarší nálezy z krtelské lokality se nachází v Krtelském lese, je to řada mohylových pohřebišť z pravěku i z doby, kdy zde sídlili Slované. Stopy pravěkého člověka pocházejí z doby bronzové - skupina mohyl patřící česko-falcké mohylové kultuře (1500 – 1400 př. n. l.) se nachází v poloze Na spálené, byla zde nalezena keramika a bronzová jehlice. Z doby halštatské (6. stol. př. n. l.) pochází další skupina mohyl v poloze Na slouních.

   Lidé doby železné byli, stejně jako lidé doby bronzové, orebními zemědělci, pěstovali obilí a chovali běžný sortiment domácích zvířat. Žili v menších dvorcích, které tvořilo jen několik chalup ze dřeva a hlíny. Již v této době byl znakem vyšší společenské skupiny jezdecký kůň. Svá společenská centra měli lidé doby halštatské v opevněných hradištích, kde se shromažďovali v případě ozbrojených konfliktů i ku příležitosti kultovních obřadů.

   Do období raného středověku (7. – 9. stol. n. l.) spadají slovanské mohyly v lese Na překážce. Mohyly mají většinou kamennou konstrukcI, občas doplněnou dřevěnou konstrukcí symbolického domu mrtvého. K pohřbům většinou spálených těl byly přidávány keramické, zřídka i kovové milodary, které měly zemřelého provázet na cestě do záhrobí. Mohylové pohřební háje ležely často za hranicí zemědělsky obhospodařovaných území a symbolicky oddělovaly
v krajině svět mrtvých od světa živých.

   Roku 1356 měl obec Krtely v držení Oldřich z Rožmberka, roku 1380 byla již v držení Petra
a Jana z Rožmberka, kterým patřil také hrad Poděhusy (u vsi Podeřiště). Po vypálení hradu Poděhusy Janem Žižkou v roce 1421 byl zrušen purkrabský úřad a tím obec Krtely i s jinými vesnicemi byly podřízeny úřadu Helfenburskému.

   Z roku 1530 je zmínka o výskytu smečky vlků v krtelských lesích.
Při zakládání veliké obory Vilémem z Rožmberka v roce 1579 byly k oboře přidány i grunty krtelské. V roce 1890 měla obec Krtely 57 domů a 323 obyvatel.
Nynější název Krtely vznikl pravděpodobně z původního „Krtky“, „Krtly“.

 

   Malovičky V Malovičkách stávala tvrz rodu Malovců z Malovic. Místo tvrziště dnes zakrývají domy č.p. 10,11 a domy k nim přilehlé. V zahradách domů č.p. 1 a 7 jsou patrny náznaky valů. Nepravidelný ovál prostoru zaniklého hrádku vymezuje od zástavby osady zakřivená cesta v trase bývalého vodního příkopu a valu, označovaná dosud „Na valech“. Nedochoval se bohužel žádný podrobnější popis ani plánek tvrze a tak z pramenů vyčteme jen, že tvrz měla dvě věže, palác s velikou síní, maštale, most a barbakán.

 

   Podeřiště U vsi Podeřiště stával od 13. století na skále nad Netolickým potokem hrad Poděhusy. Hrad míval půdorys lehce deformovaného lichoběžníku s věžovitým stavením pro purkrabí. Byl zavřen hradbou. Dnes jsou patrné jen zasypané příkopy a travnatá cesta, kterou se jezdilo z Podeřišť (původní název Podhradiště) na hrad. Ještě v 60. letech 20. století byla pod prvním valem z leva patrná chodba, která směřovala na nedalekou hlásku (dnes osada). Náspy upomínají na bývalé hradby. Bývalý mlýn pod skalou, na níž hrad stával, sloužil jako polplužní dvůr náležející k hradu. V Podeřištích se zachovala řada architektonicky zajímavých statků a kamenná gotická Boží muka.

 

   Rábín Rábín je zemědělský areál s objektem bývalého pozdně renesančního zámečku se dvorem. Pochází z počátku 17. století, na což poukazují zbytky sgrafitové výzdoby. Budova zámečku je uvnitř novodobě přestavěna, ve dvoře jsou chlévy postavené ve stylu Schwarzenberské neogotiky z druhé poloviny 19. století. 

   Z pramenů se dozvídáme, že v místech dnešního dvora stávala vesnice, jejíž jméno mělo různé podoby, např. Vrábín, Vrabinec, Rabyně. Ves Vrabinec byla před rokem 1540 prodána spolu s Nestánicemi a Černěvsí Mikulášem Bukovským z Budkova Divišovi a Bohuslavovi z Malovic, kteří sídlili v nedalekých Libějovicích. Dobeš Malovec, syn Divišův, odprodal ves Vrábín Janu z Malovic. Kolem 1598 již byla ves pustá.
   Pozemky připadly panství netolickému v držení Petra Voka z Rožmberka. Dále se v pramenech píše již o dvoru, který po Rožmbercích převzali Schwarzenberkové a založili zde poplužní dvůr s ovčínem a lihovarem (1838). Na popud hospodářského rady Libějovického panství – velkého propagátora zemědělské reformy Františka Horského, zde kníže Adolf ze Schwarzenberku založil českou rolnickou školu v Rábíně. V roce 1850 se František Horský stal jejím ředitelem.

www.malovice.cz