Obsah

Boršov nad Vltavou

GPS: 48° 55′ 18.349″N  14° 26′ 2.763″E

zobrazit v mapě

Obec je významným vodáckým střediskem, končí tu vodácky nejfrekventovanější úsek Vltavy (vodácký kemp Poslední štace). Obec je křižovatkou turistických stezek KČT, červená tzv. Fritschova stezka kolem řeky Vltavy ze Zlaté Koruny, žlutá do Římova a modrá do Lipí a na červenou hřebenovku na vrchu Švelhán. Východiště do vltavského údolí. Prochází zde cyklotrasa Greenway RD, Vltavská. Najdete zde řadu ubytovacích a stravovacích zařízení. Zajíždí sem budějovická MHD, je železniční zastávkou na trati Č. Budějovice – Č. Krumlov - Volary.

Boršov nad Vltavou (něm. Payreschau, cca 1850 obyvatel, 413 m. n. m.) 

    Historie První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1261, kdy se jako svědek na listině jmenuje Albert z Boršova (Albertus de Borschowe), dle erbu kosmé střely snad spřízněný s Bavory ze Strakonic. Tento později přesídlil do Horní Stropnice a roku 1290 Boršov věnoval cisterciáckému klášteru Vyšší Brod. Vyšebrodský klášter pak představoval boršovskou vrchnost po dalších pět a půl století až do zrušení poddanství, jedinou výjimkou bylo krátkodobé zastavení vsi rožmberskému písaři Mikuláši z Pelhřimova za vlády Jiřího Poděbradského. Od roku 1850 se Boršov stal samostatnou obcí, která postupně začala srůstat s obcí Poříčí na protějším břehu. V roce 1950 byl pro nově spojený Boršov s Poříčím úředně stanoven název Boršov nad Vltavou.

 

   K roku 1453 se připomíná přívoz přes Vltavu mezi Boršovem a Poříčím. Dle urbáře z roku 1530 měla ves v této době 20 usedlostí. Tragicky se do dějin obce zapsala událost, k níž došlo za stavovského povstání, tehdy o Božím těle 18. června 1620 vtrhli do zdejšího kostela uherští vojáci, pobili přítomné věřící i s farářem a kostel vyrabovali.

 

   Roku 1884 postavili bratři Vlastimil a Dobroslav Zátkové u mlýna v Březí na protějším břehu nad Poříčím největší továrnu na těstoviny v tehdejším Rakousko-Uhersku, tento velký potravinářský podnik zde působí dodnes. V první polovině 90. let 19. století byla přes Boršov položena železniční trať do Českého Krumlova s přemostěním Vltavy, silniční most mezi oběma obcemi přibyl v letech 1916 až 1917.

 

Pamětihodnosti

  • Farní kostel sv. Jakuba Většího, gotická jednolodní stavba s pravoúhlým presbytářem, sakristií po severní straně a hranolovou věží, zakončenou dlátkovou střechou. Původem raně gotický kostel, připomínaný roku 1290, byl v posledním desetiletí 15. století přestavěn. Z gotického období se dochovaly nástěnné malby po stranách presbytáře a lodi, též kamenná křtitelnice. Zařízení je převážně barokní, hlavní oltář pochází ze zrušeného kostela sv. Víta u Habří. Zachoval se velký zvon z roku 1495.
  • Fara, z let 1790 až 1791 na místě starší budovy
  • Kaplička z roku 1719
  • Pomník Gustava Habrmana ve švestkovém sadu na sz. okraji vsi
  • Pomník kpt. Raymonda F. Reutera na okraji lesa asi 1,3 km zjz. od Boršova, poblíž cesty do Zahorčic. Tento americký stíhací pilot zde zahynul 17. dubna 1945 v troskách svého Mustangu P-51 poté, co byl při pronásledování německého letounu zasažen pozemní palbou z letiště Planá.
  • Pozůstatky zaniklého hradu z poloviny 13. století nad levým břehem Vltavy jihozápadně od obce
  • Zámek Poříčí Postaven na místě tvrze ze 14. století, v níž se jako první připomíná Bušek z Poříčí roku 1376. Tvrz po bělohorské bitvě získali budějovičtí dominikáni, kteří ji drželi až do zrušení kláštera. V současné době je zámek z větší části opuštěný, chátrá a veřejnosti je nepřístupný.

       Fristschova stezka, tip na výlet zde.

www.borsovnvlt.cz