Kájov

  Osady: Kladné, Kladenské Rovné, Křenov, Lazec, Mezipotočí, Novosedly, Přelstice, Staré Dobrkovice.

   Kájov patří mezi nejstarší mariánská poutní místa v Čechách. Poutní areál pozdně gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie je, společně s kostelíkem Smrti Panny Marie, farou a hospicem, ojediněle zachovalý komplex staveb, z různých stavebních období, který je od roku 1995 národní kulturní památkou. Podle legendy se název odvozuje od slovesa „káti se“, kdy Kájov značí místo, na kterém se usadil poustevník (v původně dřevěném kostelíku) a kál se o samotě ze svých hříchů. První historická zmínka o něm pochází z roku 1263, kdy český král Přemysl Otakar II. věnoval Kájov nově založenému cisterciáckému klášteru Zlatá Koruna.

   Sem, hlavně k soše zázračné Panně Marii Kájovské, mířili od nepaměti desetitisíce poutníků nejen z velké části jižních Čech a Šumavy, ale i z Rakouska a Bavorska. Dodnes tu můžete zažít nefalšovanou Jihočeskou pouť. V kostele, jenž slouží jako farní, se konají pravidelné nedělní bohoslužby. Hlavní pouť se pořádá druhou neděli v říjnu, obvykle za účasti papežského nuncia a velkého množství poutníků ze všech třech zemí.  Ke Kájovu a hlavně k zázračné Panně Marii Kájovské, se váže i řada pověstí, legend a zázraků.

   Na základě zákona č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů bylo k obci Kájov ke dni 1.ledna 2016 připojeno z vojenského újezdu Boletice katastrální území Kraví Hora, na jehož území ovšem leží drtivá většina zástavby dosavadní sídelní jednotky Boletice. Díky tomu se na území obce Kájov ocitl i boletický újezdní úřad a boletický kostel sv. Mikuláše, původně románský, který patří k nejstarším církevním památkách Jižních Čech.