Křišťanov

 Místní části obce: Křišťanov, Arnoštov, Markov.
 

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1694, kdy byla založena dřevorubecká osada na popud majitele panství Jana Christiana z Eggenberga. Od toho i název Křišťanov. Toho roku již měla 42 domy. V roce 1910 zde stálo 182 domů a žilo 947 obyvatel, z nichž se jen dva přihlásili k češtině.       Christianberg byl po dlouhou dobu významným centrem chovu skotu v kraji. Obec se značně vylidnila po druhé světové válce, kdy bylo odsunuto německé obyvatelstvo a velká část stavení zbořena (v roce 1921 žilo v Křišťanově 1464 obyvatel). Kromě toho se část katastrálního území stala součástí vzniklého sousedního Vojenského újezdu Boletice.
   Z památek se zachoval klasicistní kostel Jména P. Ježíše z let 1798-1799. Upraven byl zničený hřbitov a zrestaurována kamenná boží muka u obce.
 

   Osada Arnoštov (německy Ernstbrunn), místní část obce Křišťanov, leží na řece Blanici v nadmořské výšce 828 m. Nachází se v katastru obce Křišťanov a je její místní částí. Celá osada je v CHKO Šumava, těsně na okraji Vojenského újezdu Boletice. První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1805. V roce 1807 zde vznikla známá sklárna, kolem níž se rozrostla osada. Arnoštov byl součástí schwarzenbergského panství a byla zde schwarzenbergská myslivna s pokoji pro ubytování vysokých hostí. V roce 1910 zde stálo 21 domů s 318 obyvateli (z toho 313 německými). Po velkých polomech v místních lesích roku 1917, se Arnoštov stal centrem zpracování kalamitního dřeva - byla zde postavena Arnoštovská lesní dráha, kterou se sváželo dřevo i sklářské výrobky k hlavní trati k zastávce ve Spálenci. V letech 1918 – 1922 zde byla v provozu i parní pila. Provoz sklářské hutě byl za První světové války zastaven a poté byly budovy sklárny využity pro ubytování dřevařů zpracovávajících velké polomy. Provoz obnovil až v roce 1924 majitel sklárny v Chlumu u Třeboně Václav Hrdina. Definitivně byla uzavřena v roce 1945 a německé obyvatelstvo odsunuto. Ze sklárny dodnes zůstala jen vila majitele, tzv. zámeček.

   Mezi Křišťanovem a Arnoštovem stávala osada Vyšný (Miesau), připomínaná poprvé již v roce 1343. zakládacích listinách kláštera Zlatá Koruna pod jménem Ebenaw. Sklářská huť „Misav“ zde byla poprvé zmíněna v 15. století, patřila k nejstarším v této části Šumavy. Ve sklářské huti se pracovalo v letech 1602 - 1793 a zrcadlové sklo se odtud vyváželo do Norimberka. Před rokem 1946 se tu nacházelo 15 domů, a uprostřed osady větší kaplička. Po odsunu německého obyvatelstva byly zbytky zchátralých statků zbořeny v 70. letech 20. století. Skupina dobrovolníků znovuobnovila kapličku, na místě s pěkným výhledem na okolní hory bylo zřízeno odpočívadlo s informačním panelem s historií osady. U několika zcela zaniklých stavení vyskládali symbolicky kamenné obrysy studní.

 V okolí se nachází přírodní památky: Vyšný - Křišťanov, Pod Farským lesem s řadou chráněných rostlin a národní přírodní památka prameniště Blanice.

   Za Křišťanovem u rozcestí narazíme na turistickou zajímavost, kterou je chov pratura. Což je zpětně vyšlechtěný předchůdce dnešních krav. Jejich stádo v ohradách můžete pozorovat z rozhledničky k tomu účelu zřízené. 

Přes Křišťanov vede cyklotrasa č. 1250 a č. 1252 vede z Arnoštova napříč Vojenským újezdem Boletice, přes zaniklou osadu Úhlíkov až do Záhvozdí.