Obsah

Renesanční zámek Kratochvíle

Stavba, která nemá v Čechách druhé poloviny 16. století obdoby, renesanční perla italského stavitelství v Čechách.

   Původně lovecký letohrádek u Netolic, vznikl v sousedství původní tvrze s hospodářským dvorem Leptáč, kterou v 16. století nově přestavěl a rozšířil rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan. Roku 1579 s ním dvůr směnil vladař Vilém z Rožmberka, který se rozhodl vystavět v těchto místech letní sídlo po vzoru venkovských italských vil. Stavbu prováděl vlašský stavitel Baltazara Maggiho z Arogna a dokončena byla v roce 1589. Unikátní jsou vnitřní malby podle dobových předloh od Georga Widmana z Braunschweigu. Bohatá štuková výzdoba prvního patra vily a kostelíka pocházejí od Itala Antonia Melany. Nejokázalejší místností zámku je velký přijímací zlatý sál.

    K technickým zajímavostem patří, že stavba byla provedena na olšových a dubových pilotech, které v bažinatém terénu postupně zkameněly. Obora pro zvěř kolem zámku patřila k největším v Čechách a padlo jí za oběť několik vesnic. Rožmberkové tu chovali hřebce, jeleny, velbloudy, dokonce i buvola a slona. Dodnes je příkladem unikátně zachované renesanční krajiny a je v návrhu na vyhlášení Chráněné krajinné památkové zóny Netolická obora. Zajímavou technickou památkou jsou zbytky umělé stoky Krčínky, která přiváděla na zámek vodu k pohonu různých atrakcí v zahradě a patří k mistrovským dílům tehdejších stavitelů. Na Kratochvíli se často se svým dvorem zdržoval Vilémův bratr Petr Vok z Rožmberka. Za jejich vlády zámek navštívil prakticky každý, kdo v té době něco znamenal. Sloužil ne jen k lovu, odpočinku a zábavě, jak napovídá i jeho název, ale vedla se tu důležitá politická a obchodní jednání.  V roce 1601 se Kratochvíle stala majetkem Rudolfa II., po bitvě na Bílé hoře ji daroval Ferdinand II. Oldřichu Eggenberkovi, od roku 1719 byla schwarzenberským majetkem.

   Zámek Kratochvíle prošel v minulých letech důkladným restaurováním, jehož výsledkem je zásadní proměna interiérů renesanční vily. Celý proces byl motivován heslem „Renesance renesance“ a výsledkem je přiblížení se maximálně do stavu, v jakém se zámek Kratochvíle nacházel v okamžiku svého zrození, v době Viléma z Rožmberka a jeho bratra Petra Voka. Nabízí krásnou prohlídkovou trasu nejen renesančních interiérů vily a kostela, ale za pozornost stojí i dobová zahrada s bylinkovými záhony a vodním příkopem. Ve Sloní baště najdete stylovou cukrárnu a v předzámčí restauraci. Je i oblíbeným místem pro konání svatebních obřadů. Pravidelně se tu koná množství kulturních akcí např. Divadelní léto v podvečerní zámecké zahradě. Celý zámek i prostor zámecké zahrady je vyhledáván pro svou klidnou, intimní atmosféru.

www.zamek-kratochvile.eu

 

GPS: 49° 3′ 31.838″N  14° 10′ 7.489″E

zobrazit v mapě

Kategorie

památky

Provozní doba 1.5. - 31.5. další období

dopoledneodpolednevečer
úterý09:00-15:30
středa09:00-15:30
čtvrtek09:00-15:30
pátek09:00-15:30
sobota09:00-15:30
neděle09:00-15:30